Vážení čtenáři,
na tomto místě si můžete přečíst příběhy, zážitky, kuriozity, které staly nebo mohou stát přímo Vám. Podělte se s námi!
Napište na [email protected] svůj příběh. Až bude příspěvků více, doplníme možnost čtenářů hlasovat o nejlepším a výsledkem budou materiální odměny...
Provozujeme magazín o bydlení a nábytku. Váš článek by se měl tedy týkat těchto témat. Mohou to být zážitky se řemeslníky, netradiční využití jinak standardního nábytku, nábytek nepoužitelný pro svůj účel apod... Články nějakým způsobem vulgární nebo pohoršující nemají šanci být publikovány. Můžete si být jisti, že ochráníme Vaše soukromí a publikujeme pouze takové informace, které budete chtít...
Těšíme se na Vaše zážitky!
Již delší čas si všímám, že ke chvále našich spoluobčanů -majitelů zahrad a jiných nemovitostí, vidím před domy stále více zahradních dekorací jiných než sádrobetonové koule či pokroucené železo o kterém i sám autor mluví potichu. Tyto pseudo- zahradní dekorace oku nepříliš lahodící pak nazývá uměleckými objekty, plastikami a podobně.
Za okny je ještě sníh, teploty pod nulou, ale naše rodina začíná plánovat jarní, letní výlety a dovolenou. Záměrně říkám, že celá rodina, protože náš syn Dominik se na výběru dovolenkových míst chce také podílet.
A proč vlastně ne? Alespoň se o to více těší a nemusíme celou cestu s manželem Filipem poslouchat: „Kdy už tam budeme?“ Podle přesných instrukcí totiž ví vzdálenost našeho cíle.
A protože ho i ve škole zajímá zeměpis, dokáže nahodit zajímavé tipy. Vloni jsme se všichni vydali na „slavnostní“ oběd do restaurace „Na střelnici“ v Poděbradech.
Miluji léto! Nejen, že se nemusíme ven nabalovat jako „pumpy“, ale začíná čas dovolených a relaxace. A když už dovolená skončí, jsou tu pořád slunečné víkendy, o kterých se dá jet na chalupu. Pro naši rodinu takové víkendové stěhování na nedalekou chalupu znamená klid, pohodu, relax, žádné vyvařování, ale voňavé a chutné grilování a stolování převážně venku na terase.
Letošní oslava konce roku se opravdu vydařila. Naši přátelé totiž vyzráli nad mým přítelem Matyášem. Ví, jaký je workoholik, a jak moc je „zažraný“ do své práce. Je to kutil celou svojí duší. Proto většinu dne tráví zavřený v garáži, ze které se jednou ozývá bouchání, podruhé mírné poklepávání nebo řezání.
Můj tatínek nedokáže chvíli posedět. Odpočinek nezná a kutilství, zahrada jsou jeho vášní. Vymýšlí různé zlepšováky, ze kterých už ale tolik není nadšená maminka. Vždy s oblibou říkává, že jí každý tatínkův nápad stojí další vrásku na čele. A tak tomu bylo i tenkrát, když si tatínek usmyslel pořídit zahradní nábytek. Ale ne takový, který má každý, prý neobvyklý…